S vlastní tvorbou a kytarou se na hudební scéně, jako sólistka, ale především jako trémistka, pohybuju rok. Po rozpadu folkrockové kapely (Band-A), se kterou jsme se na Portu vydala někdy v roce 2016 a kterou jsem vedla společně se svým kamarádem, jsem neměla na výběr a musela jsem se chopit toho bezbranného strunného nástroje a můj život se začal odehrávat mezi šesti strunami. Potkala jsem člověka, který muzice rozumí. O kolik procent více než já, nemá cenu ani uvádět. Prostě tomu rozumí a snaží se mi do hlavy, hlasivek a na papír vštípit líbivé tóny, harmonie a slova. Hlavně nebýt moc ukecaná… Natočil mi CD a tak v klidu můžu říct, že ač terminologii v muzice moc nerozumím, tak mám svého producenta - Leryho. Říká se, co Čech to muzikant a pan Čech (Lery) je toho zářným příkladem. Snad nebudu patřit mezi ty věčně začínající muzikanty a najdu už k sobě partu, která bude nadšená do muziky stejně jak já a všechny ty super fesťáky a soutěže objede se mnou. Jako písničkářka si to sice užívám, ale občas jsou ta pódia pro jednoho fakt velká.

Poslechnout ukázku: