Všichni účinkující na Portě 2026

🏆 Interpretační Porta 2017

Někdo o hudbě jen mluví, Aleš Petržela ji žije a učí. Pokud držíte v ruce kytaru a hledáte cestu, jak ji zkrotit, pravděpodobně jste narazili na jeho jméno. Jeho kytarová škola (Elektrická kytara I. a II.) se stala bestsellerem, kterým prošly desítky tisíc hráčů. Ale pro Portu je Aleš mnohem víc než jen „autor z obálky učebnice“.
Zpátky do roku 2017... Bylo to právě na prknech Porty, kde Aleš v roce 2017 zazářil a odnesl si vítězství. Jako písničkář a kytarista s unikátním rukopisem dokázal, že technická zručnost a silná autorská výpověď k sobě patří.

Dnes? Porotce i mentor
Dnes už Aleš v Řevnicích nestojí s trémou před porotou, ale sedí v ní. Už druhým rokem pomáhá hledat nové talenty. Sám o sobě říká: „Jsem kytarový mentor a písničkář. Mou metodu výuky prověřil čas i tisíce kytaristů, a tuhle zkušenost se snažím předávat dál – ať už v on-line kurzech Skillsgarden, nebo právě při hodnocení na Portě.“

🏆 Interpretační Porta 2005

Pardubickou kapelu Marien jsme si zvykli vnímat jako jednoho z nejvýraznějších představitelů současného českého folku. Sami sebe s oblibou řadí mezi „mladé kapely“ – a vlastně proč ne, vždyť je jim teprve 21 let 😉 Za tu dobu stihli pět řadových alb (plus jedno live) a postupně si vybudovali pověst formace, která spojuje silné autorské písně s precizním vícehlasem a nakažlivou koncertní energií.

Základ repertoáru tvoří tvorba Víti Troníčka, která se opírá o melodické linky, poctivou akustickou práci a cit pro atmosféru. Marien v sobě mají dostatek svěžího „nového větru“, aby působili aktuálně, ale zároveň se pevně hlásí k tradici folku, country a trampské hudby. Právě tahle kombinace je drží blízko srdcím jak mladšího publika, tak pamětníků starých dobrých portovních časů.

K jejich zásadním milníkům patří vítězství v Interpretační Portě 2005 a rychle vyprodaný Velký sál pražské Lucerny v roce 2024 — což je meta, na kterou v žánru nedosáhne každý. Na pódiu jsou jako doma: uvolnění, sehraní, s pověstným „rodinným“ humorem, který odlehčí i ty nejvážnější písně.

Marien jsou kapela, která nestaví na efektech, ale na upřímnosti, hlasu a řemesle. A právě proto se k nim publikum stále vrací..

🏆 Interpretační i Autorské Porty z let 1981–1983, 1987, a Zlatá Porta 1985 (s kapelou Poutníci).

Když se řekne moderní český bluegrass, většina lidí si vybaví právě Roberta Křesťana a Druhou trávu. Kapela, která vznikla v roce 1991 po Křesťanově odchodu od legendárních Poutníků, si od začátku razila vlastní cestu – na pomezí amerického folku, country, rocku i jazzu, s texty, které dokážou být drsné i křehké zároveň.

Robert Křesťan má dar vyprávět písně tak, že se z nich stávají malé literární světy. Jeho autorský rukopis je nezaměnitelný a spolu s virtuózními muzikanty, jako je Luboš Malina nebo Luboš Novotný, tvoří soubor, který obstojí na pódiích v Nashvillu stejně jako v Lesním divadle v Řevnicích.

Za víc než tři desetiletí existence má Druhá tráva na kontě desítky alb, ocenění doma i v zahraničí a stále novou energii, kterou přináší každé vystoupení. Na Portě 2026 zahrají jako kapela, která ovlivnila celé generace muzikantů – a přitom pořád hraje s vášní, jakoby stála na scéně poprvé.

🏆 Interpretační Porta 1980, 1981, 1987 + Zlatá Porta 2019

Legenda českého bluegrassu, která má Portu zapsanou v DNA. Kapela COP vznikla už v roce 1978 a prakticky okamžitě začala sbírat úspěchy – Portu vyhrála hned dvakrát po sobě (1980 a 1981) a do sbírky si ji přidala ještě v roce 1987. Když se řekne COP, neříká se „pamětníci“, ale trvalá hodnota.

Začátkem 80. let část kapely emigrovala do USA a Kanady, ale COP nezmizel ze scény. Díky Míšovi Leichtovi se znovu nadechl, projel bluegrassové přehlídky i koncertní pódia a postupně se stal stálicí všech důležitých festivalů u nás. Popularita, která nepřišla náhodou a nezmizela s módní vlnou.

V roce 2002 získal COP cenu Anděl v kategorii Folk & Country (za rok 2001) a o několik let později oslavil 30 let existence vyprodanou pražskou Lucernou, ze které vzniklo dvojalbum COP: XXX. V roce 2019 kapela převzala Zlatou Portu – symbolické potvrzení výjimečného místa v historii festivalu i žánru.

COP ale rozhodně nežije jen ze slavných kapitol minulosti. Nejnovější album Tajný přání vyšlo v létě 2025 a potvrzuje, že tahle kapela má pořád co říct – s lehkostí, muzikantskou jistotou a radostí z hraní, která se nepředstírá. Na Portě se tak potkáváme s kapelou, která u toho byla, když se psaly dějiny, a zároveň je pořád aktivně dotváří.

Třicet let na scéně – a pořád s lehkostí, kterou by jim mohla závidět leckterá mladší kapela. Pražský Monogram patří k tomu nejlepšímu, co u nás v oblasti akustické a bluegrassové hudby dlouhodobě vzniká. Jejich zvuk stojí na precizní instrumentální souhře, silných melodiích a autorských písních, které se většinou hlásí k angličtině – ale mluví univerzálním jazykem emocí.

Kapelu tvoří čtyři výrazné osobnosti: Jaromír Jahoda (banjo, zpěv), Zdeněk Jahoda (mandolína, zpěv), Jindřich Vinkler (kytara, zpěv) a Erik Banič (kontrabas, zpěv). Právě kytarista Jindra Vinkler je autorem většiny repertoáru, který doplňují originální instrumentálky ostatních členů.

Monogram má za sebou desítky let koncertování doma i v zahraničí, opakovaná ocenění České bluegrassové asociace i Evropské bluegrassové asociace EBMA a vystoupení na prestižních festivalech – včetně dvou účastí na IBMA v americkém Nashvillu. Spolupracoval s řadou výrazných osobností české i světové hudební scény a jeho diskografie dnes čítá šest alb, z nichž hned tři byla vyhlášena Albem roku. Tím zatím posledním je plně autorská deska Simple Man.

Na Portě je Monogram doma – a na pódiu potvrzuje, že špičková akustická hudba nestárne. Jen se s lety dál zpřesňuje.

🏆 Interpretační i Autorské Porty z let 1981–1983, 1987, a Zlatá Porta 1985 (s kapelou Poutníci).

Vedle své dlouholeté domovské kapely Druhá tráva letos na Portě zazáří Robert Křesťan také v jiné hudební kapitole – s Trapery.

🏆 Interpretační Porta 2006, 2007

Jihočeská kapela Epydemye patří od svého vzniku v roce 2006 k výrazným tvářím současné folkrockové scény. Hned v prvních dvou ročnících své existence získala Interpretační Portu (2006 a 2007) a už tehdy bylo jasné, že se objevila kapela s mimořádným autorským tahem i koncertní energií.

Významným milníkem v jejich tvorbě je album Kotlina (2015), za které získali žánrového Anděla. Monotematická deska zpracovává příběhy osobností československých dějin 20. století — a skladba Milada, věnovaná posledním chvílím Milady Horákové, patří dodnes k nejsilnějším písním českého folku vůbec.

Následné album Milé děti (2019) si vysloužilo nominaci na žánrového Anděla a potvrdilo, že Epydemye dokážou citlivě spojit silná témata, osobitou poetiku i moderní folkrockový zvuk. V roce 2021 kapela představila desku Prosklený nebe, inspirovanou pobytem v neratovském kostele. Stejně jako předchozí dvě alba vznikla pod producentským vedením Dalibora Cidlinského, se stálým hudebním hostem Josefem Štěpánkem.

V roce 2025 Epydemye vydala svou šestou studiovou desku Dosebe, na které dále rozvíjí svůj charakteristický zvuk postavený na vícehlasech, energických aranžích a silném autorském rukopisu.

🏆 Interpretační Porty z let 1983, 1984, a Zlatá Porta 2016.

Českobudějovická kapela, která už více než čtyři desetiletí patří k jistotám českého folku. Na kontě mají sedmnáct alb, stovky koncertů a generace posluchačů, pro které se jejich vícehlasy staly synonymem dokonalé souhry.

Nezmaři nikdy nestavěli na okázalosti – jejich síla je v čistotě projevu, preciznosti a přirozeném souladu hlasů. Písně jako Bodláky ve vlasech, Písek nebo Růže se nepochybně staly součástí domácí folkové klasiky.

🏆 Interpretační Porta 1987 (se skupinou Kamelot), Autorská Porta 1988.

Roman Horký je výraznou postavou české folkrockové scény — kytarista, textař, skladatel, aranžér, producent a zpěvák s nezaměnitelným hlasem. Zakládající člen a frontman legendární skupiny Kamelot, kterou založil už v roce 1982.
Během své dlouhé kariéry vytvořil více než 300 skladeb, které často znějí jako deníkové záznamy jeho duše — radosti, vnitřní zápasy, naděje i nostalgie.
Kromě Kamelotu je také zakladatelem Kytarové dílny Romana Horkého, projektu, ve kterém sdílí své zkušenosti s dalšími kytaristy a inspiruje novou generaci hudebníků.

Písničky, které známe všichni nazpaměť... a rodinné stříbro Porty 🌲🎸

Porta a bratři Nedvědovi. To je spojení, které k sobě patří stejně neodmyslitelně jako kytara k ohni. Jan a František na našich pódiích psali historii, sbírali vítězné trofeje a jejich hlasy se staly soundtrackem pro několik generací portovních diváků. Letos, v roce našeho 60. jubilea, u nás toto rodinné dědictví ožije znovu. Přivítáme Honzu Nedvěda ml. a skupinu Příbuzní.

Proč je to pro nás tak důležité?
✨ Pouto, které chceme uchovat: Honza ml. přiváží do Řevnic písničky, které u nás poprvé zazněly před desítkami let, ale v jeho podání neztrácejí nic ze své síly.
✨ Pokračování příběhu: Zatímco Jan Nedvěd st. užívá zaslouženého klidu a František nám zpívá už jen z hvězdného nebe, Honza s Příbuznými drží ten pověstný nedvědovský „spirit“ naživu.
✨ Oslava tradice: Uslyšíte ty největší hity, které k Portě patří, v poctivém aranžmá a s úctou k originálu.

Přijeďte si s námi do Lesního divadla zazpívat ty „naše“. Protože některé melodie prostě nestárnou.

🏆 Interpretační Porta 1993

Bluegrassová kapela, která si už od konce 80. let jde vlastní cestou. Nová sekce vznikla v roce 1988 a od samého začátku stavěla především na autorské tvorbě – s otevřeností k modernějším proudům bluegrassu a s chutí míchat do nich vlivy jazzu, rocku, undergroundu nebo třeba inspiraci kapelou New Grass Revival. Na scéně se rychle profilovala jako formace, která se nebojí experimentu, ale zároveň neztrácí kontakt s publikem. Jejich koncerty mají spád, energii a nechybí jim ani nekonformní humor, který k Nové sekci neodmyslitelně patří.

Pro Portu má kapela zvláštní význam: v roce 1993 získala Interpretační Portu, tehdy nejprestižnější ocenění festivalové soutěže. Právě v tomto období se začala formovat podoba Nové sekce, která dokázala propojit „divočejší“ přístup s tradičnějším bluegrassovým cítěním – a najít rovnováhu mezi volností a řádem. V průběhu let se kapela personálně i zvukově vyvíjela, koncertovala doma i v zahraničí a vydala několik alb, na nichž se střídá vlastní tvorba v češtině s anglickým repertoárem určeným především pro zahraniční publikum. Společným jmenovatelem zůstává radost z hraní, otevřenost a chuť posouvat bluegrass mimo zažité škatulky.

🏆 Interpretační Porta 1984, Autorská Porta 1985

Slávek Janoušek: Písničkář, který vás naučí prožít sto životů

Někdo o věcech jen zpívá, Slávek Janoušek je v nich s vámi. Je to mistr pozorování, který dokáže i z obyčejného „kuchyňského rituálu“ udělat blues, které si budete pamatovat desítky let. Na scéně se pohybuje od 70. let, a i když začínal po boku legend jako Hutka či Merta, brzy si vybudoval vlastní svět – svět plný inteligentního humoru, slovních hříček a hlubokého lidství.

Pro Portu je Slávek Janoušek naprosto klíčovou postavou. Nejenže ji v polovině 80. let ovládl jako interpret i autor (kdo by neznal jeho Kuchyňský rituál blues?), ale dodnes patří k těm, kteří bedlivě sledují nové talenty.

Co o něm musíte vědět:

• Legenda v triu: Dlouhá léta tvořil nerozlučnou (a neuvěřitelně vtipnou) trojici s Vlastou Redlem a Samsonem Lenkem. Jejich společné koncerty byly definicí folkové radosti.
• Nekončící jízda: I po sedmdesátce má v sobě víc energie než lecjaký začátečník. Jeho aktuální tvorba, včetně loňského alba Prožij sto životů s texty Jiřího Žáčka, dokazuje, že Slávek zkrátka nestárne – on zraje.
• Ucho porotce: Na Portě nesedává jen s kytarou na pódiu, ale i v porotě. Takže pokud soutěžíte, pozor – Slávek slyší každý falešný tón i každé klišé v textu, ale vždycky s tím svým typickým laskavým nadhledem.

🏆 Interpretační Porta 1981, 1984, 1985 (s kapelou Máci) Autorská Porta 1987, Zlatá Porta 1986 (s kapelou Hop Trop)

Jaroslav Samson Lenk patří k Portě stejně samozřejmě jako kytara k ohni. Od konce 70. let stojí za řadou písní, které zlidověly, i za kapelami, které definovaly éru českého folku – od Máci přes Hop Trop až po Samson & jeho partu. Na pódiu dokáže být vypravěčem, bavičem i filozofem v jedné osobě, a jeho humor funguje stejně dobře pro pamětníky jako pro novou generaci posluchačů.

Jeho koncerty mají jedinečnou atmosféru: chvíli se smějete, chvíli tiše posloucháte, a než se nadějete, zpíváte s ním refrén, který znáte od dětství. Samson prostě umí udělat z písničky zážitek – a z Porty místo, kam se každý rok rádi vracíte.

🏆 Interpretační Porty z let 1983, 1984 (se skupinou Sem tam).

Pavlína Jíšová je zpěvačka, textařka a skladatelka, kterou česká hudební mediální scéna právem označuje jako „první dámu českého folku“. V 80. letech vystupovala se skupinou Sem Tam, se kterou získala dvakrát ocenění na festivalu Porta.
Následovala tvorba se sestavou Žalman & spol. a poté angažmá v kapelách jako Nezmaři či vlastní projekty. V současnosti vystupuje ve formaci Pavlína Jíšová & BOHADLO nebo se skupinou BABABAND. Pěveckou stopu doposud zanechala téměř na osmdesáti albech české produkce.

Proč ji nepřehlédnout →

• Její hlas patří k těm, kterým rozumí zvlášť posluchači srdcem — písně často nestaví na okázalosti, ale na opravdovosti.
• Autorsky se podílí na většině své tvorby (hudba i texty) a její skladby si zpívají i jiní interpreti.
• Její kariéra je zárukou nezastřeného, poctivého folku s kontinuálním posunem.

🏆 Interpretační Porta 2018

Tereza Balonová patří k nejvýraznějším hlasům domácí písničkářské scény. Od svých začátků má dar psát písně, které dokážou být intimní i silné zároveň — ať už stojí na velkém pódiu, nebo v malém klubu. V poslední době se ještě víc obrátila k akustickému zvuku: její album Lampiony (akusticky) ukazuje, jak přirozeně se jí daří pracovat s prostorem, dynamikou a jemnými nuancemi.

Její koncerty mají atmosféru, která nepotřebuje velká gesta. Stačí kytara, hlas a způsob, jakým umí vyprávět. A právě proto se na Portu 2026 těšíme — Tereza dorazí v nejlepší formě, s hudbou, která se pro festivalový amfiteátr hodí víc než kdy dřív.

🏆 Interpretační Porta 2025

Vítězný návrat tria Lautrec
Jsou mistři nálad a akustického zvuku. Skupina Lautrec loni ovládla řevnické pódium a letos se vrací, aby znovu okouzlila svou fúzí folku, rocku a jazzových prvků. Sestava Martin Kalenda, Roman Hampacher a Michal Bulíř sází na precizní kytary a texty, které mají váhu. Lautrec není jen kapela, je to pozvánka do světa hudební fantazie, kde každá nota má své místo.

🏆 Interpretační Porta 2008
Tři hlasy, jedna duše a jedno velké tajemství. Přelet M. S. je úkaz, který se vymyká všem tabulkám. Toto dámské vokální trio (ve složení Romana Tomášková, Jana Ježková a Romana Žežulková) se na scéně pohybuje už přes dvě desetiletí, ale i po tak dlouhé době si dokážou udržet jednu zásadní záhadu – co přesně znamená ta zkratka v jejich názvu.

Hudební ekvilibristika s nadhledem

Jejich projev stojí na neuvěřitelně čistém vícehlasém zpěvu, který se s lehkostí pohybuje mezi folkem, swingem a jazzem. Nečekejte ale žádnou suchou interpretaci. Přelet M. S. je pověstný svým humorem, ironií a schopností glosovat ženský svět i každodenní realitu s odzbrojujícím vtipem.

Proč je vidět na Portě?

Protože Přelet M. S. přináší na scénu inteligenci, nadhled a interpretační úroveň, která bere dech. Jejich koncerty nejsou jen o hudbě, ale o společném zážitku, kde se vteřinu po dojetí z krásného trojhlasu budete nahlas smát jejich další pointě. „V jejich podání je hudba radost i řemeslo v té nejčistší podobě. A ten název? Možná se ho dozvíte právě letos v Řevnicích... nebo taky ne.“

🏆 Interpretační i Autorská Porta 2022

Když v roce 2022 na Portě poprvé vystoupili, bylo to jako když do kempu přiletí hurikán. Publikum nejdřív jen nevěřícně zíralo, pak se zvedlo z lavic a tleskalo vestoje. A když si VeHiBa odnesla rovnou obě Porty – za zpěv i za autorskou tvorbu – bylo jasné, že se zrodila nová festivalová jistota.

VeHiBa totiž není kapela, která by se snažila zapadnout. Míchají folkrock, blues i latinské rytmy, ale především hrají po svém. Kytarista Aleš Vosáhlo má dar psát melodie, které se vám okamžitě nastěhují do hlavy, a Veronika Bartošová… ta vás buď rozpláče, nebo rozesměje – občas obojí najednou. Na pódiu působí jako bouřka, co strhne všechno kolem, ale nikdy neztratí upřímnost ani nadhled.

Od vítězného roku 2022 se na Portě objevili ještě dvakrát a pokaždé odcházeli za potlesku vestoje. A když v roce 2025 v Lesním divadle pokřtili své první album První, bylo jasné, že tahle kapela má Portu zkrátka v srdci – a Porta zase je.

🏆 Interpretační Porta 1995, 1996

Historie skupiny Madalen by vydala na román. Začala v únoru 1992 po jednom osudovém setkání na vandru v Toulovcových Maštalích. Od té doby tahle parta prošla obdobím velkých vítězství na Portě (1995 v kategorii country a bluegrass, 1996 ve folku), ale musela ustát i těžké rány osudu v podobě tragických ztrát svých spoluhráčů.

Přesto Madalen nikdy neztratili to nejdůležitější: radost ze společného zpívání a svůj charakteristický dívčí trojhlas, který vybrousili k dokonalosti. Jejich zvuk v sobě spojuje jemnost vokálů, dřevní folk i bluegrassové kořeny. Kromě hudby si své fanoušky hýčkají i pověstnou domácí atmosférou – na jejich vánočních koncertech totiž nikdy nechybí čaj a napečené cukroví od samotných zpěvaček.

Na letošní Portu si Madalen pozvali speciálního hosta, Petra Bendeho. Nejde o žádný náhodný kalkul, ale o vyústění dlouholetého přátelství. Petr s kapelou hudebně spolupracuje už léta. Na pódiu se tak setkají lidé, kteří se znají dekády a které spojuje láska k poctivé akustické muzice.

🏆 Interpretační Porta 2007, 2010

Když středověké balady ožívají energií dneška 🏰✨

Zapomeňte na statické historické koncerty. Brněnská formace Quanti Minoris přiváží do Řevnic unikátní hudební svět, ve kterém se poezie Francoise Villona a středověkých anonymů potkává s moderním, energickým pojetím folku. Jejich vlastní styl, pro který se vžil název „Hradrock“, je především o barvitosti, rytmu a úctě k poctivému řemeslu.

Na co se můžete těšit? Zážitek pro uši i oči. Kapelník Zdeněk Němeček ovládá neuvěřitelný arzenál replik historických nástrojů – od loutny a fléten až po tajuplnou šalmaj, křivý roh nebo gemshorn. Tyto archaické zvuky jsou citlivě „přepasírovány“ přes pevný rytmický základ, který dává starým písním nečekaný drajv a šmrnc.
Ověřená kvalita: Quanti Minoris jsou na Portě doma. Svou sbírku ocenění (včetně interpretačních Port z Jihlavy i Řevnic) letos doplňují i o čerstvé novinky – v roce 2024 vydali nové album Balady nejen Villonovy II. Přijďte si poslechnout, jak skvěle může znít historie, když se jí chopí špičkoví muzikanti s citem pro atmosféru i folkovou duši.