Všichni účinkující na Portě 2026

Z brněnského IT korporátu do Řevnic
Příběh brněnské kapely Alfasrnec odstartoval v jedné IT firmě, kde se potkali kolegové milující folk a country. Jeden z nich byl navíc bývalý metalista, který zatoužil po návratu ke kořenům. Za necelých deset let existence kapela výrazně proměnila zvuk a z původně čistě kytarové sestavy se dopracovala k netradiční kombinaci kytary, banja a baskytary.

Srdcem Alfasrnce je kapelník Víťa Sykáček, autor jejich největšího hitu „Biatlon“. Skladba vznikla poté, co jeho děti nastoupily do biatlonové přípravky, a kapela s ní v roce 2022 vyhrála Talent Country Rádia. Letos na Vysočině porotu zaujali svým uvolněným nadhledem a novou sadou písní, se kterou jedou po roce opět dobýt Lesní divadlo..

Poznámka Porty: Alfasrnec už patří k našim finálovým stálicím. Loni v Řevnicích diváky bavili skladbou „Aj tý podpora“, kde jako rekvizitu použili červený telefon. Jsme docela zvědaví, s jakým harampádím se na pódiu vytasí letos ;-)

Podbrdské oblastní kolo vyslalo do finále neřízenou střelu – hudební soubor Vážky. Tuto svéráznou partu přátel, studentů a vandráků drží pohromadě čistá radost z hraní, touha po dobrodružství a kořeny rozeseté od Brna přes Karvinou až po Dobrušku. Většina členů má za sebou klasické hudební vzdělání, a ti, co ho nemají, ho s úspěchem maskují čistým nadšením, zdravou drzostí a neotřelým humorem.

Repertoár Vážek tvoří autorské písně, které muzikanti s oblibou balí do pestrého kabátu utkaného z kytar, baskytary, melodiky a cajonu. Vedle vlastní tvorby ale s úctou sahají i po starých trampských a folkových perlách. Doteď jim byly největším jevištěm hlavně hospodské stoly a kupé vlaků, do Lesního divadla v Řevnicích však přivážejí svou nakažlivou srdečnost, neposednost a chuť bavit lidi až do ranních hodin.

Poznámka Porty: Vážky na rovinu přiznávají, že neplánují působit jako dokonale sterilní a sehraná mašina z velkých pódií. A to je dobře! Přesně taková upřímná, živelná energie, která voní kouřem z táboráku, totiž k Portě neodmyslitelně patří. Jsme zvědaví, jestli porotu uloví spíš na své hudební nápady, nebo na slibované společné pivo po skončení soutěže.

Písničkář Pavel Houfek přistupuje ke každému svému vystoupení s jasným cílem – zachytit neopakovatelný moment a vytvořit pro publikum jedinečný hudební zážitek. Hudba pro něj není jen o technickém hraní, ale především o sdílení hlubokých emocí a pozitivní energie s posluchači. Pavel tvoří vlastní autorské skladby a s oblibou si také přetváří známé písně svým osobitým, nezaměnitelným stylem.

V současné době intenzivně nahrává své nové sólové album s názvem „Nad věcí“, které pojal jako osobité ohlédnutí za dosavadní hudební cestou, lidmi a spolupracemi, které ho formovaly. Celá deska je o životě, láskách, přátelstvích, hledání i smíření, prostě o tom, jak se člověk časem ocitne… nad věcí.

Poznámka Porty: Pavel Houfek se nám do Řevnic přihlásil tak trochu jako muž z mlhy. Podle jeho vlastní fotky a velmi stručného medailonku se zdá, že raději nechává mluvit své texty a hudbu samotnou, než aby o sobě rozsáhle krasořečnil. Možná je to přesně ten typ hloubavého písničkáře, který v tichu Lesního divadla nejlépe vynikne a překvapí nás silným, syrovým projevem. Těšíme se, jestli nás svým okamžikem opravdu „nad věcí“ v autorské soutěži dostane.

Jihočeská rodinná symfonie od Lužnice Folk-rocková formace Cihelna & spol. loni oslavila dvanáct let na scéně a za tu dobu stihla vypustit do světa více než 45 ryze autorských skladeb. Hlavním tvůrčím motorem kapely je rodinný tandem – otec Marek „Máca“ Cihlář a jeho dcera Magdaléna.

Zatímco v začátcích sázeli na klasické lidové muzikantství, dnes jejich projev stojí na neotřelé symbióze zkušených matadorů a mladé krve ze skvělých konzervatoristů. Současný zvuk kapely tak s lehkostí kombinuje dravé elektrické kytary, bicí, housle a bezpražcovou baskytaru s výraznými vícehlasy, které jim otevírají dveře na největší folková pódia.

Poznámka Porty: Cihelna & spol.nejsou na Portě žádní nováčci. Tenhle jihočeský hudební mix dravého mládí a tátových zkušeností má vždycky skvělý ohlas. Přijeďte se podívat, jak to zní, když se rodinná pohoda přetaví do poctivého folk-rocku!

Jan Klubus je zpěvák, songwriter a cimbalista, který ve své tvorbě propojuje autorskou hudbu s charakteristickým zvukem cimbálu. Hudbě se věnuje od dětství a za sebou má téměř tisíc odehraných koncertů napříč různými žánry a projekty. V roce 2024 se rozhodl vydat vlastní autorskou cestou a začal tvořit pod svým jménem. Jeho hudba stojí na osobních textech, silných melodiích a autentickém propojení folklórních prvků se současným zvukem. Cimbál pro něj nepředstavuje jen tradiční nástroj, ale prostor pro hledání nových hudebních možností a emocí. Ve svých písních zachycuje skutečné zážitky, vztahy i momenty, ve kterých se mohou posluchači snadno poznat.

Poznámka Porty: Už jsme na festivalu cimbál několikrát měli, ale nikdy k nám nedorazil z pražského oblastního kola. Až teď! Když si pustíte Honzovu soutěžní písničku, možná vám to na první poslech bude znít jako protimluv k tomu, co tady čtete – moderní, až pop-rockový zvuk. Ale vydržte a poslouchejte pozorně, ten cimbál tam od třetí minuty přijde a v naprosto nečekané parádě! Do Řevnic navíc Honza nedorazí s velkou kapelou, ale jen v doprovodu kytaristy, takže nás v Lesním divadle čeká úžasně syrový a intimní akustický zážitek.

Vedle vlastní tvorby působí také v cimbálové muzice Vojara, se kterou koncertoval nejen v Česku a na Slovensku, ale i v zahraničí — například v USA nebo na Kostarice. Přesto je mu nejbližší právě autorská hudba, kdy vzniká přímé spojení mezi interpretem a publikem.

Mladá folková krev z Brna míří obhájit své úspěchy.
Brněnská formace Sananaj je důkazem, že mladá folková generace má obrovskou sílu a talent. Kapela vznikla na jaře roku 2020 a i přes počáteční covidové překážky dokázala rychle najet do poctivé zkoušecí rutiny. Netrvalo dlouho a dostavily se první velké úspěchy – ocenění poroty na Mohelnickém Folkfestu, triumf na Dětské Portě v Kroměříži, který proměnili v nahrání singlů „Mám rád / Chtěla bych“ na streamovacích platformách, a také dvojnásobné absolutní vítězství na prestižním festivalu Brána.

Přestože všichni členové kapely aktuálně bojují s nedostatkem času jakožto středoškoláci, muzice dávají maximum. Svou autorskou tvorbu doplňují na koncertech o vkusně vybrané převzaté písně. Na národní finále Porty se nevracejí jako nováčci – už v roce 2024 si totiž z Řevnic odvezli cenu „Naděje Porty“ a letos přicházejí ukázat, jak moc hudebně vyrostli.

Poznámka Porty: Kapela Sananaj nás nesmírně baví svou přímočarostí, energií a poctivým muzikantským řemeslem, které pilují navzdory všem školním povinnostem. Titul „Naděje Porty“ nedostal v minulosti nikdo jen tak pro nic za nic a my se už teď nemůžeme dočkat, až tito sympatičtí Brňané rozparádí svými písničkami celé Lesní divadlo. Přijďte je podpořit a poslechnout si, jak zní budoucnost českého folku!

Brněnská písničkářka, zpěvačka a lesní pedagožka Lenka Konkoľová, vystupující pod jménem Elka, sice zpívá od dětství, ale vlastní autorské tvorbě se začala intenzivně věnovat až nedávno. Její písně jsou charakteristické jemným, intimním projevem, v němž se přirozená hravost prolíná s melancholickými tématy pomíjivosti času, mateřství a vděčnosti za obyčejné okamžiky každodenního života. Na začátku roku 2025 vydala své debutové album „Jedeme domů“, které produkoval držitel ceny Anděl Martin Kyšperský (kapela Květy).

Mimo pódia pro dospělé se Lenka věnuje práci s dětmi v lesním klubu a jezdí po školkách s divadelně-hudebním projektem Dobrouček. Na finálovém pódiu Porty v Řevnicích však rozhodně nebude sama. Doprovodí ji elitní brněnská sestava: kytarista a zpěvák Adam Kubát (známý ze skvělé revivalové formace Simon & Garfunkel) a baskytarista Matyáš Zamazal (dlouholetý člen kapely Helemese).

Elka vnáší do soutěže nádherný protipól k dravějším žánrům. Spojení jejího čistého hlasu, Kyšperského producentského rukopisu a doprovodu tak zkušených muzikantů slibuje v Lesním divadle hluboký a podmanivý zážitek. Nechte se unést na vlnách brněnské poetiky!

Z kanceláře státní správy do divočiny Českého Švýcarska
Písničkář Marty Jonson je pevně spjatý s Českou Kamenicí a drsnou přírodou Českého Švýcarska. Jeho tvorba se pohybuje na pomezí folku a pop-folku, přičemž texty vyprávějí o životě přesně takovém, jaký je – bez příkras, s jeho vrcholy i pády. Když zrovna nestojí na pódiu nebo neresetuje servery jako IT technik ve státní správě, prchá před civilizací. Jako vášnivý overlander sbalí rodinu, australského ovčáka a v expedičním autě či karavanu vyráží hledat svobodu do divočiny.

Na folkové scéně se pohybuje teprve druhým rokem, ale rozhodně nezahálí. V roce 2025 debutoval autorským albem Maličkosti, s jehož produkcí mu pomohl známý písničkář Jindra Kejak, po jehož boku (a také po boku Samsona či Vojty Nedvěda) se Marty objevuje na pódiích nejčastěji. Postup z Polabského kola do finále jubilejní 60. Porty je pro něj jasným důkazem, že lidé mají o obyčejné, upřímné písničky stále zájem.

Poznámka Porty: Marty Jonson u nás loni bodoval v předkole u diváků, letos už si ale suverénně vystřílel cestu přímo do řevnického finále. Mezi muzikanty se proslýchá, že v České Kamenici roste nový Honza Nedvěd – a není to jen podobnou barvou hlasu, ale i tou schopností napsat zdánlivě obyčejnou písničku, která okamžitě zaleze pod kůži. Přijeďte si do Lesního divadla poslechnout, jestli máme pravdu!

Příběh písničkáře Pavla „Tabáska“ Kováře odstartoval už v roce 1984, kdy od staršího bratra koupil za tehdy nehorázných 20 Kčs svých prvních deset akordů – tehdy ještě se striktním zákazem sahat na bratrovu kytaru. Zakázané ovoce však zachutnalo natolik, že hudba Pavla provází dodnes. Od roku 2006 pak vystupuje s formací Tabásek & Partyja, se kterou projel celou řadu velkých festivalů i klubů.

Mezi největší milníky patří rok 2011 a úspěch na legendárním festivalu Zahrada, a především rok 2012, kdy Pavel Tabásek získal v Jindřichově Hradci hlavní cenu diváků – prestižního Krtka. Kapela má na kontě alba Můžeme plout a sólovku Do vlastních rukou. Po několika personálních proměnách a pauzách se sestava v roce 2025 stabilizovala. Vedle Pavla Kováře a Martina Mikla (dobro, kytara) dnes Partyju tvoří Marek Vymlátil (baskytara) a Milda Kratochvíl (bicí). V současné době směřují své síly k vydání čtvrtého alba.

Poznámka Porty: Pavel Tabásek & Partyja rozhodně nejsou na naší scéně žádnými nováčky. Do Řevnic přivážejí poctivé řemeslo, obrovské zkušenosti, skvělý zvuk obohacený o rezofonickou kytaru (dobro) a hlavně nadhled muzikantů, kteří už na pódiích zažili ledacos. Jsme zvědaví, jak tahle zkušená parta zamíchá kartami v letošním finále. Tož držíme palce!

Ostravská formace ForFolk vznikla v roce 2022, kdy se kolem ústřední dvojice Robina „Cowboye“ Hilla a Áji (oba z úspěšné trampské kapely Tempo di Vlak) zformovala parta čtyř nadšených muzikantů. Název kapely v sobě skrývá jednoduchou matematiku a filozofii: jsou to čtyři folkaři, kteří hrají výhradně pro lidi. Jejich repertoár stojí na silné autorské tvorbě doplněné o originálně přearanžované perly od Neila Younga, Zuzany Navarové nebo Zuzany Michnové.

Zvuk ForFolk je charakteristický precizně vystavěnými vokály a skvělou akustickou kytarou Radka Dudy, který prý nevynechá jediný evropský koncert svého vzoru, kytarového mága Tommyho Emmanuela. Že tahle kombinace skvěle funguje, dokazuje i čerstvý úspěch z letošního roku (2026), kdy kapela obsadila skvělé 2. místo v soutěži Talent Country Rádia s písničkou „P.S. Mám tě rád“.

Poznámka Porty: ForFolk nejsou v Řevnicích žádnými nováčky, finálové pódium si vyzkoušeli už před třemi lety. Letos se k nám vrací o poznání vyzrálejší, s čerstvým vavřínem z Country rádia v kapse a s pověstí kapely, které to naživo neuvěřitelně zpívá. Ostrava zkrátka do Lesního divadla posílá velkou kvalitu!

Trampský humor vcucnutý do irského bouzouki a akordeonu
Základy svérázné formace Mňau mňau band položila dvojice tvořená osobitým písničkářem Láďou „Koťátkem“ Niklíčkem a jeho ženou, známou šansoniérkou a harmonikářkou Sašou Niklíčkovou. Když se k nim v dubnu 2024 přidali zkušení matadoři David „Šelíz“ Šelemberk (kapela Isara) a Aleš Rogalewicz (kapela Choroši), vykrystalizoval ze společné lásky ke starému trampu a ze sklonu k permanentní recesi ucelený čtyřčlenný ansámbl.

Zvuk kapely definuje neotřelé nástrojové složení, kde se vedle klasické kytary a kontrabasu potkává akordeon s irským bouzouki. Že jim to spolu skvěle hraje a baví je to, dokazuje i čerstvé autorské album s názvem „Vcuc“, které kapela vydala na jaře roku 2026 spolu s tištěným zpěvníkem stylově pojmenovaným „Výcuc“. Do Řevnic jedou představit svůj energický koktejl trampské tradice a nakažlivé pódiové pohody.

Poznámka Porty: Manželé Niklíčkovi jsou pro Portu něco jako tlaková níže nad Azory – dostavují se s neochvějnou pravidelností. 😉 V Řevnicích už za ty roky soutěžili snad ve všech představitelných biologických formách od sóla přes dua až po současný plnokrevný band. Letos navíc útočí i v autorské soutěži s písní, jejíž melodie prý dosti nápadně krouží nad vrcholky And. Jsme upřímně zvědaví, jestli je tenhle jihoamerický závan a čerstvý albový „Vcuc“ konečně vynese na stupně vítězů, nebo zda budeme zvažovat kvůli jejich buldočí vytrvalosti zavedení nového festivalového pravidla 😀

Uskupení Žožo, Syrka & Los Losos z Tábora a okolí vzniklo jako původně jednorázový projekt pro jihočeské oblastní kolo Porty. Spolupráce zpěvačky Pavly „Žožo“ Ambrožové a písničkářky i jazzové kytaristky Kateřiny „Syrky“ Syrné však okamžitě vynesla první místo a postup do Řevnic. Následné nahrávání v legendárním studiu Sono dalo vzniknout stálé formaci, do které dámy přizvaly multiinstrumentalistu Václava Peloucha (housle) a jednoho z nejrespektovanějších českých baskytaristů Jaryna Janka.

Kapela dnes sází na propracované autorské písně s prvky latin jazzu i na velmi osobité interpretace známých skladeb. Velkou raritou a zárukou absolutní hudební preciznosti je fakt, že všichni čtyři členové formace jsou aktivními učiteli na Základní umělecké škole.

Poznámka Porty: Když se spojí multižánrový hlas, jazzová kytara, elitní baskytara a akademické hudební zázemí, nemůže z toho vzniknout nic jiného než zážitek pro hudební fajnšmekry. Žožo, Syrka & Los Losos jedou do Lesního divadla ukázat, že i učitelé ze ZUŠky to umí na pódiu pořádně rozbalit. Rozhodně doporučujeme v hledišti nezaspat!

Zapomeňte na chvíli na romantické balady u táboráku. Z východočeského oblastního kola letos do finále Porty vtrhne stoprocentní, poctivý bigbít s pořádným jižanským šmrncem. Kapela Hellraisers vznikla v roce 2023 původně jako akustické duo, ale touha po hutnějším zvuku ji rychle proměnila v plnohodnotnou rockovou smečku, která sází na stoprocentně živou energii a stylový vizuál.

Jejich autorský repertoár vás vezme na divokou jízdu plnou humoru, temnějších příběhů, hazardu a zakázaného ovoce. Sami členové kapely se netají tím, že mají blízko k estetice amerických „rednecks“ a drsnému rockovému písničkářství. Na pódiu se představí v čele s hlavním basovým „kazatelem“ Reverendem Johnem, kterého jistí kytarové jalapeño El Romero, zvukový bankéř Dolar Mike a rytmický kočí Fešák Dejv.

Poznámka Porty: Každý ročník finále potřebuje svůj vlastní budíček a Hellraisers jím letos nepochybně budou. Víme, že řevnické publikum umí být vůči tvrdšímu soundu občas trochu odmítavé, ale tito východočeští rebelové slibují, že pro Lesní divadlo připravili speciální, poloakustickou variantu. Sami jsme nesmírně zvědaví, jak tenhle střet klasického rocku s portovním lesem dopadne!

Hellraisers zkrátka dokážou hrát v plnokrevném rockovém setu, ale pro Portu si připravili jedinečný kabát. Připravte se na poctivou porci energie, která letošnímu ročníku dodá ten správný ostřejší náboj!

Brněnské duo Nebeztebe, které tvoří Štěpán Hulc a Terka Šlahařová, prošlo za dobu své existence divokým personálním vývojem. Kapela si vyzkoušela fungování v nejrůznějších počtech od tří až po sedm muzikantů, aby nakonec zjistila, že nejlépe je jí v minimalistickém složení ve dvou. Jejich současný projev stojí na dialogu kytary, bicích padů a zemitého mužského vokálu, nad kterým se klenou melodické houslové linky a čistý zpěv.

Textově se duo nebojí hravé lyriky, ale ani silných, společensky angažovaných témat. Do autorské soutěže letošní Porty přivážejí svou zbrusu novou nahrávku „Co pošlem dál“, která oficiálně vychází až na konci června 2026, tedy přesně v době konání řevnického finále. Do podzimu navíc plánují natočit kompletní album, na které chtějí vybrat prostředky pomocí crowdfundingové kampaně.

Poznámka Porty: Nebeztebe ve svém promo textu používají tak vzletné obraty a přechodníky, že jsme chvíli vážili, zda nepostoupili spíše do finále recitační soutěže. 😉 Nicméně hudební ceny z minulosti v jiných sestavách dokazují, že tito Brňané rozhodně vědí, co dělají. Jsme zvědaví, jak jejich komorní, ale energický dialog jednoho muže a jedné ženy v Lesním divadle zarezonuje!